Jaký bude předpokládaný přístup finanční správy k darům na pomoc Ukrajině?

Na podporu dobrovolného dárcovství směřujícího k pomoci Ukrajině je připravena novela zákona o daních z příjmů, která bude mít zpětnou účinnost od začátku roku 2022. Tedy i dary poskytnuté před účinností novely bude možno uplatnit podle novelizovaných pravidel. Takto bude možné nově daňově zohlednit dary poskytnuté na účet ukrajinského velvyslanectví i dary, které byly poskytnuty na podporu obranného úsilí státu Ukrajina např. darování vojenského materiálu. Současně dochází ke zvýšení hranice pro odečet daru na 30 % základu daně za zdaňovací období roku 2022 u fyzických osob a u právnických osob pro zdaňovací období končící od 1. 3. 2022 do 28. 2. 2023 (aktuální hranice je 15 % základu daně u fyzických osob a 10 % u právnických).

Nově dochází k osvobození i peněžních darů poskytnutých zaměstnavatelem svému zaměstnanci za účelem pomoci v tíživé životní situaci v souvislosti s konfliktem na Ukrajině. Takový dar nebude posouzen jako sociální výpomoc zaměstnavatele, ale jako od daně osvobozené bezúplatné plnění z humanitárních nebo charitativních důvodů.

Z pohledu zákona 586/1992 Sb. o dani z příjmů je výkon funkce jednatele v rámci § 6 považován jako totožný s pracovním poměrem.  Pro splnění důkazního břemene správnosti vyplaceného stravenkového paušálu nicméně musíme zajistit stejné důkazní prostředky jako u běžných pracovníků.

Při poskytnutí tohoto příspěvku i osobám, které nejsou klasickými zaměstnanci, ačkoli práci rovněž vykonávají, např. jednatelům s.r.o., je nutné mít ujednání ve smlouvě o výkonu funkce. Je-li ve smlouvě vymezena určitá část pracovní doby (směna) a následně je i evidována například v evidenci docházky, pak lze i jednateli poskytnutý peněžitý příspěvek na stravování (tzv. stravenkový paušál) posoudit jako příjem do stanoveného limitu (pro rok 2021 je limit 75,60 Kč) od daně osvobozený. I na straně společnosti lze tento příspěvek při splnění podmínek uplatnit jako daňově účinný náklad. Uvedené platí, pokud přítomnost jednatele v práci během vymezené části pracovní doby (směny) trvá alespoň 3 hodiny.

V případě, že společnost tedy poskytuje jednateli stravenkový paušál, doporučujeme ve smlouvě o výkonu funkce vymezit pracovní dobu či úvazek a v daný konkrétní měsíc mít vazbu stravenkového paušálu na evidenci odpracovaných směn.

Od 1. 6. 2021 dochází k významným změnám v právní úpravě evidence skutečných majitelů na základě implementace 5. směrnice AML – zákon 37/2021, která byla do českého právního řádu zavedena v roce 2017.

Podstatnou změnou oproti dosavadní právní úpravě je zavedení přímých sankcí za nesplnění povinností stanovených zákonem, především pak při nezapsání žádného skutečného majitele do evidence. Právnické osobě či svěřenskému fondu může být v takovém případě uložena pokuta až do výše 500.000 Kč. Sankce mohou nastat poté, co soud rozhodl, že v zápisech do rejstříku jsou nesrovnalosti, a za přestupek skutečného majitele (pokud neinformuje společnost o tom, že se stal skutečným majitelem nebo neposkytne potřebnou součinnost pro potřeby zápisu záznamu do evidence). 

Citelným následkem nezapsání skutečného majitele u obchodních korporací je pak např. zákaz vyplacení podílu na zisku tomuto skutečnému majiteli či vyloučení jeho hlasovacího práva na valné hromadě.

Protože tento zákon zcela mění definice a způsob určení skutečných majitelů a dále přináší nové administrativní a civilní dopady na společnosti i jejich majitele, je nezbytné se důkladně ujistit, že Vaše přímo či nepřímo vlastněné či ovládané společnosti mají a budou mít i po 1. 6. 2021 zapsány správné údaje v evidenci skutečných majitelů. Přestože zákon o evidenci skutečných majitelů udává přechodné období 6 měsíců pro aktualizaci záznamů v evidenci, žádné přechodné období pro výše uvedené občanskoprávní dopady není výslovně stanoveno.

Společnost KPMG na svých webových stránkách informovala o červnovém usnesení Nejvyššího správního soudu, který potvrdil milionovou pokutu za umožnění výkonu nelegální práce – tzv. „švarcsystém“. Tento výrok je také určitým varováním pro podnikatele, kteří spolupracují s fyzickými osobami jako dodavateli.

Podle státního úřadu inspekce práce je za tzv. švarcsystém z pohledu pracovního práva považováno zastření faktického pracovněprávního vztahu jinou smlouvou. Nejčastěji se v této souvislosti jedná o smlouvu o dílo, o obchodní zastoupení, mandátní smlouvu či smlouvou o zprostředkování. Od 1.1.2012 se tzv. švarcsystém ztotožňuje s pojmem nelegální práce. Nelegální práce je pro občany ČR vymezena zákonem o zaměstnanosti jako výkon závislé práce fyzickou osobou mimo pracovněprávní vztah.

Závislá práce je definována v zákoníku práce (§ 2 a 3) jako práce, která je vykonávána ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, jménem zaměstnavatele, podle pokynů zaměstnavatele a zaměstnanec ji pro zaměstnavatele vykonává osobně. Dál definuje, že musí být vykonávána za mzdu, plat nebo odměnu za práci, na náklady a odpovědnost zaměstnavatele, v pracovní době na pracovišti zaměstnavatele, popřípadě na jiném dohodnutém místě. Závislá práce může být vykonávána výlučně v základním pracovněprávním vztahu, není-li upravena zvláštními právními předpisy. Těmito základními pracovněprávními vztahy jsou pracovní poměr a právní vztahy založené dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr.

Ustanoveními §§2 a 3 zákoníku práce a § 5 písm. e) zákona o zaměstnanosti není a priori vyloučen výkon práce na základě smluv uzavřených podle obchodního, popř. občanského zákoníku, ovšem za předpokladu, že na základě těchto smluv nebude vykonávána práce naplňující znaky závislé práce.

Za tyto znaky se považuje především podřízenost zaměstnance, práce v zaměstnavatelem stanovené pracovní době a na jeho pracovišti, výlučný výkon činnosti pro jednoho zaměstnavatele a pod jeho jménem a používání pracovních prostředků zaměstnavatele.

Jak KPMG informovala, ve výše zmiňovaném případě společnost zajišťovala pro svého klienta, výrobce automobilových komponentů, činnost spočívající v třídění vadných a bezvadných součástek. Tuto činnost zajišťovala prostřednictvím několika OSVČ.   Tito „poskytovatelé služeb“ neměli možnost ovlivnit čas, místo nebo způsob práce ani odměnu za ni. Nástroje k práci včetně běžného nářadí si pronajímali od společnosti a neměli ani vlastní pracovní oblečení – pronajímali si v podstatě firemní stejnokroj. Podstoupili školení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a při provádění zakázek se řídili manuály společnosti a jejího klienta nebo instrukcemi zaměstnance společnosti. Většina poskytovatelů nejprve pracovala pro společnost na základě dohod o provedení práce a po zaučení si zřídili živnostenské oprávnění, aby mohli pracovat pro společnost externě – náplň práce se přitom nelišila. Jako poskytovatelé služeb sice mohli odmítat jednotlivé zakázky, ale činili tak minimálně, protože je společnost motivovala hodnotícím systémem, na základě kterého mohla měnit jejich odměny. Své služby fakturovali prostřednictvím jednotného systému požadovaného společností. Většina těchto poskytovatelů služeb pak pracovala pouze pro danou společnost a byla tak na ni finančně závislá.

Podle KPMG společnosti zejména přitížila skutečnost, že OSVČ fakticky nemohli činnost vykonávat samostatně, když postupovali podle manuálu a instruktáže společnosti a neměli ani žádné vlastní vybavení. Jejich činnost se zkrátka příliš podobala činnosti běžných zaměstnanců (firemní stejnokroje, obvyklá školení).

Kontroly nelegální práce jsou SÚIP dlouhodobě řazeny mezi hlavní kontrolní priority a to plně v souladu s prioritami resortu MPSV a vnitřní politikou EU. Tyto kontroly jsou orgány inspekce práce realizovány již od roku 2012. Za porušování povinností stanovených v zákoně o zaměstnanosti jsou v § 139 stanoveny sankce pro fyzické osoby a v § 140 pro podnikající fyzické a právnické osoby. Inspekce práce může za umožnění nelegální práce uložit „zaměstnavateli“ pokutu až 10 milionů korun. Fyzické osobě za nelegální práci až 100 000 Kč. Kromě toho může být doměřena daň a pojistné a v krajním případě může následovat i trestněprávní postih.

Podle zpravodaje Státního úřadu inspekce práce (3/2020) pro posouzení, zda na pracovištích dochází k nelegálnímu zaměstnávání, je podstatné zjistit skutečnou povahu vykonávané práce, nikoliv se spokojit pouze s dokládanými smluvními vztahy. Inspekce práce neposuzuje platnost či neplatnost smluvních dokumentů, avšak ze všech zjištěných skutečností, doložených dokladů a vyjádření osob nacházejících se na pracovišti učiní závěr, zda došlo k nelegálnímu zaměstnávání či nikoliv.

Zdroje článku:

• https://danovky.cz/cs/nss-posvetil-milionovou-pokutu-za-svarcsystem
• Zpravodaj Státního úřadu inspekce práce č. 3/2020: http://www.suip.cz/_files/suip-cf1431c4cce2863659c7783e1c578d59/zpravodaj_3_2020.pdf
• Zákoník práce 262/2000 Sb. v platném znění

Zákon č. 435/2004 Sb., zákon o zaměstnanosti v platném znění.